Rum je alkoholický nápoj destilovaný z melasy, nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny.

Většina producentů rumu se tak nachází v oblastech, kde je rozvinutý cukrovarnický průmysl, například Austrálie, Indie, ostrov Reunion či oblast Karibiku (zde zejména Jamajka a Kuba). Jeho vlastí jsou však Antily, kde se vyvinula na každém ostrově specifická varianta tohoto destilátu.

Existuje několik druhů rumu. Jemný rum se využívá na přípravu míchaných nápojů, zlatý a tmavý rum je více využíván pro vaření.

V Česku se tradičně vyrábí alkoholický nápoj, který byl označovaný jako Tuzemský rum, vyrábí se však uměle, dochucením zředěného lihu (nejčastěji vyráběného z brambor) rumovou esencí. Toto označení však nevyhovuje předpisům EU (kde se názvem rum smí označovat jen třtinový rum), takže se tento produkt od vstupu Česka do EU musí prodávat pod jinými názvy, např. pod označením Tuzemák.

Medovina je kvašený alkoholický nápoj vyrobený z medu, vody a kvasu. Název medovina pochází ze spojení medové víno. Medovina je dnes poměrně málo rozšířený alkoholický nápoj.

Druhy medoviny

Základními složkami medoviny jsou med a voda. Vodu je ovšem možno nahradit ovocnou šťávou, dále je možno zvolit různé poměry v obou složkách a může se (během kvašení nebo dokvašování) ochutit nějakým druhem koření. Podle toho se rozlišují následující druhy medoviny:

• metheglin – medovina s přidaným kořením (muškátový oříšek, zázvor, vanilka, skořice aj.)
• melomela – medovina, v níž se místo vody použije ovocná šťáva; používají se rozličné druhy ovoce jako hroznové víno, jižní ovoce, aj.:
  • cyser – melomela, v níž se místo vody použije cider (zkvašený jablečný mošt, alkoholický nápoj, oblíbený především na Britských ostrovech),
  • pyment – melomela, v níž se místo vody použije hroznový mošt,
  • hippocras – pyment s přidaným kořením,
• hydromel – slabší medovina, medovina před konzumací naředěná vodou,
• medové pivo – medovina, vyráběná rychlým kvašením, má nižší obsah alkoholu a je určena k rychlé spotřebě; označení se ovšem používá i pro pivo, vyrobené s přidaným medem (v Česku např. Kvasar),
• míchané nápoje – medovina se přidává do některých míchaných nápojů, jakými jsou např. drambuie (medovina se skotskou whisky) nebo krupnik (vodka s medovinou, polský nápoj),^[2]
• med – staré české označení pro medovinu,
• zajímavostí byla jakási obdoba medoviny na Yucatanu za dob vlády Mayů. Tento nápoj se vyráběl z řídkého medu, kterým si dívky vyplachovaly ústa, čímž se do medu dostaly kvasinky.

Likér je sladký alkoholický nápoj, často ochucený ovocem, bylinkami, kořením či jinými plody a někdy smetanou. Slovo likér pochází z latinského liquifacere, což znamená rozpustit. To odkazuje na rozpouštění chuťových složek v alkoholu při přípravě likéru. Likéry většinou nejsou stařené po dlouhou dobu, ale mohou při výrobě nějakou dobu „stát“, aby se jejich složky správně spojily.

Historie

Výroba likérů počala před staletími, kdy se oddělily od bylinkářské medicíny, často připravované mnichy, tak jako Chartreuse (čti šartrés) či Benediktýnka. V Itálii byly likéry vyráběny již v 13. století.

[editovat] Zařazení

Likéry jsou stupňovitostí alkoholu někde mezi dezertními víny a destiláty. Většinou mají mezi 20–40 % alkoholu, ale některé mají i přes 50 %. Cukru mají likéry od 100 g/l. Bylinné alkoholické nápoje s obsahem cukru do 100 g/l se nazývají hořké lihoviny. Lihoviny s obsahem cukru nad 250 g/l lze označit jako krém.

Příprava

Likéry se připravují vyluhováním bylin, koření nebo dalších aromatických a chuťových přísad ve vodě nebo líhu a přidáním cukru atd. Některé likéry jsou připravovány destilací aromatických a ochucovacích surovin.

Druhy likérů

Existuje velké množství druhů likérů – bylinné, kávové, čokoládové, vaječné, ovocné, krémové a likéry z koření. Pijí se samotné, nebo se používají při přípravě drinků i pokrmů.

Právní definice

Ze zákona se likérem rozumí lihovina vyrobená z lihu nebo destilátu nebo jedné či více lihovin nebo jejich směsi oslazením a případně přídavkem produktů zemědělského původu, jako jsou vejce, smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno nebo aromatizované víno, obsahující nejméně 100 g cukru nebo ekvivalentní množství jiných sladidel na jeden litr výrobku s výjimkou likéru z hořce, s hořcem jako jedinou aromatickou látkou, u kterého je obsah cukru nejméně 80 g na 1 litr výrobku, a likéru z třešní, jehož veškerý etanol pochází z třešní, u něhož je obsah cukru nejméně 70 g na litr výrobku; výrobek s obsahem cukru nad 250 g na 1 litr, vyjádřeno v invertním cukru, lze označit jako krém nebo „Creme de“, s výjimkou likérů z mléka a mléčných výrobků, u nichž se v označení použije výraz, ze kterého je zřejmé, že bylo při výrobě výrobku použito mléka nebo mléčného výrobku; při výrobě likérů je možno používat přírodně identické aromatické látky s výjimkou likérů vyrobených z plodů ananasu, černého rybízu, třešně, maliny, moruše, borůvky, citrusů, morušky, arktické ostružiny, brusinky (klikva), a s výjimkou likérů z rostlin máty peprné, hořce, anýzu, pelyňku černobýl, úročníku bolhoj.

Slivovice je destilovaný alkoholický nápoj, oblíbený ve střední Evropě a na Balkáně, v Česku hlavně na Moravě (Slovácko, Valašsko).

Vyrábí se ze švestek, slív nebo blum. V obchodech se prodává také tzv. řezaná verze (40 % obsahu alkoholu, vyrábí se ve velkém), jinak pravá slivovice vyráběná pro domácí použití v soukromých pálenicích (pro malou spotřebu) má nejčastěji okolo 52 % obsahu alkoholu. Důvodem vysokého obsahu alkoholu je skutečnost, že pokud se čistý ovocný destilát naředí na méně než 45 % může v něm být cítit voda.

Kvalitní slivovice při nalití do sklenice tzv. prstýnkuje (vytváří drobné praménky kondenzujícího alkoholu stékající zpět do sklenice). Kvalita slivovice se dá kontrolovat i promnutím mezi palcem a ukazováčkem ruky, kdy stupeň drhnutí (odporu) tekutiny mezi prsty také charakterizuje ovocný obsah a tím i její kvalitu.

Výroba

Na výrobu slivovice se používá kvas. Ve vhodné nádobě kvasí zralé ovoce nejméně 6 týdnů, při domácí výrobě se část ovoce vypeckuje a pečlivě se odstraňují stopky a nahnilé plody. Výroba se provádí v pálenici.

Výroba slivovice na Valašsku: Čisté zralé plody slivoně se uloží do sudů (dřevěných,nebo dnes většinou plastových) a nechají se zhruba 6 až 8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Cukernatost se měří moštoměrem při založení kvasu a při jeho dokvašení. Rozdíl nám dá orientační odhad o množství alkoholu v kvasu.

Sake v Česku často nazývané saké, znamená japonsky „alkoholický nápoj“. V Evropě se tento název ujal pro alkoholický nápoj kvašený z rýže, nicméně vyrábí se i z celé řady jiných zdrojů, například cykasů. Japonec jako sake označí i víno či vodku, ale pravděpodobně použije jiný výraz.

Japonské sake

Pravé japonské Sake nese název Nihonšu a je vyrobeno z rýže několikanásobnou fermentací, tím je jeho výroba podobná výrobě piva. V Japonsku se podává studené (10 °C), teplé (20 °C) nebo horké (30 °C), záleží na konzumentovi a také na ročním období. V zimě se podává horké a v létě studené. Známé japonské značky, s dlouholetou tradicí, balí sake do krabic z pravého japonského javoru. Většina druhů sake obsahuje čtrnáct až sedmnáct procent alkoholu. Síla Sake je však hlavně v jeho plamenité chuti, která má někdy velkou sílu. Sake je součástí mnoha japonských rituálů, většinou při příležitosti oslav svátků.

Sake je spojeno se šintoismem – vládne mu liščí bohyně Inari, její hlavní svatyně je jižně od Kjóta ve Fušimi, v celém Japonsku má asi 30 000 svatyní.

Výroba

Sake se vyrábí z speciálních odrůd rýže – delší zrno a vyšší obsah škrobu. Tento škrob se poté štěpí na jednodušší zkvasitelné cukry, které se poté kvasí, aby vznikl alkohol. Tato výroba je velmi podobná výrobě piva. Někdy následuje destilace a přidání alkoholu do kvašeného nápoje, čímž se zvýší obsah alkoholu na 18-25% – obdobně jako u portského vína.

Podávání sake

Sake se má nalévat do malých keramických nebo dřevěných kalíšků nazývaných v Japonsku „čoko“, o objemu 5cl, ale sake se také dá využít v různých koktejlech (např.: Sake Bomba). Prodává se v lahvích různých velikostí, evropana může překvapit běžná 1,5L lahev. Velká popularita sake vznikla za druhé světové války, kdy bylo sake známo jako nápoj pilotů kamikaze^.

Burčák je částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné, který obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Jde o meziprodukt při výrobě vína, který bývá k dispozici několik dní po začátku kvašení moštu. Obsah alkoholu bývá zhruba 1–7 %.

Na trhu se objevuje většinou burčák vyrobený z bílých hroznů. Kvalitní burčák má světle žlutou barvu a je více nebo méně zkalen kvasným kalem, neobsahuje však žádné mechanické nečistoty ani velké shluky kvasinek. Na dně a na stěnách nádoby se může usazovat jemná usazenina. Existuje také červený burčák z modrých hroznů, ten se ale na trhu objevuje jen zřídka. V každém stádiu kvašení má burčák své nadšené obdivovatele. Na ten správný okamžik, kdy je v optimu obsah cukru, alkoholu a aktivní účast kvašení (kdy burčák tzv. „vaří“), vydrží však vinaři čekat i dlouho do noci. Právě pro aktivitu kvašení je velice často vyhledáván také lidmi se zažívacími potížemi. Obsahuje významné množství vitamínů a dalších složek, které ten pravý burčák utváří, tj. přírodní cukr, značná ovocnost jak v chuti tak vůni, přiměřená kyselinka a kvasinky rodu Sacharomyces.

Český vinařský zákon stanovuje, že se pod názvem burčák smí prodávat výhradně produkt vyrobený z letošních tuzemských hroznů révy vinné a že k jeho prodeji smí docházet pouze v období od 1. srpna do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. Ustanovení omezující původ hroznů na Českou republiku bylo nedávno napadeno ze strany Evropské unie, podle které je v rozporu s pravidly volného obchodu.

Sekt či někdy také šumivé víno je označení alkoholického nápoje, které je vyráběno primárním či sekundárním kvašením vína a nebo moštu. Sekt je šumivý nápoj, který je skladován ve skleněných láhvích s korkovým a nebo plastovým uzávěrem, jenž je možné tlakem sektu vytlačit z láhve.

Označení sekt je převzato z Německa, kde bylo používáno od 18. století. Název sekt je občas zaměňován s názvem šampaňské víno, kterým se ale mohou honosit pouze vína z oblasti francouzské oblasti Champagne. Od roku 1908 se totiž jedná o chráněnou značku.

Rozdělení podle obsahu cukru

• brut nature – pod 3 gramů cukru na litr
• brut – do 15 gramů cukru na litr
• extra dry – 12 až 20 gramů cukru na litr
• sec – 17 až 35 gramů cukru na litr
• demi-sec – 33 až 50 gramů cukru na litr
• doux – nad 50 gramů cukru na litr

Výroba

Sekt se vyrábí dvojí cestou z vína, které je nejčastěji v podobě suchého kyselejšího vína. V první fázi dojde k lisování hroznů, čímž se zabrání vzniku oxidantních látek a tříslovin. Klasickou a původní metodou je kvašení vína v láhvi, které je ve Francii nazýváno jako Méthode Champenoise. Tato metoda vyžaduje nejméně 9 měsíců následného vyzrávání vína před odstraněním sedimentů. Druhou metodou je kvašení v tanku nazývaná charmat, které je z hlediska výrobních nákladů značně levnější a umožňuje větší objem produkce.

Vyrábějí se v uzavřených nádobách do přetlaku 0,25 MPa.

Víno je alkoholický i nealkoholický nápoj typicky vznikající kvašením moštu z plodů révy vinné. Slovo víno pochází z latinského vinum.

Druhy vína

Dle barvy

Bílé víno: vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisuje a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny. Bílým vínům vyrobených z červených nebo modrých hroznů se říká klaret.

Růžové víno: vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení, u stolních vín šumivých a perlivých vín i ze směsi bílého a červeného vína.

Červené víno: vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny a také léčivá látka resveratrol (ze slupek i z jadérek), který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu. Poslední výzkumy umožňují vyrábět červená vína s až 3x vyšším obsahem resveratrolu po jejich ozařování při dozrávání.

Pivo je kvašený slabě alkoholický nápoj vyráběný v pivovaru z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek (Saccharomyces cerevisiae ssp.), který se těší značné oblibě v Česku i v zahraničí. Na území Česka se jedná o nejkonzumovanější alkoholický nápoj. Pivo je považováno za jeden z českých symbolů a od roku 2008 je název české pivo chráněno jako zeměpisné označení.

Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit místo, kde bylo uvařeno první pivo. Jako země původu se uvádí Mezopotámie a to přibližně již v 7. tisíciletí př.n.l. Pivo je staroslověnské slovo, které označovalo „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“.

V současnosti je pivo konzumováno prakticky na celém světě. K roku 2008 drží obyvatelé Česka přední pozici v průměrné spotřebě piva na osobu, která dosahuje v průměru 160 litrů na hlavu za rok. Avšak ve věkové skupině 35 až 44 let (s největší spotřebou) je roční spotřeba alkoholu mužů zhruba 9 litrů a žen 2 litry, což by odpovídalo ekvivalentu 300 litrů (10° piv) respektive 65 litrů ročně. Ovšem podle WHO je to průměrně přes 16 litrů alkoholu celkem na dospělého (na neabstinujícího dospělého muže dokonce přes 26 litrů) a přes 8 litrů jen na pivo.

Charakteristika

Pivo je tradičním a populárním nápojem, který má na území Česka dlouhou tradici. Je sice nápojem alkoholickým (řadí se mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu – 30–50 g v jednom litru), ale kromě alkoholu pivo také obsahuje přibližně 2 000 dalších látek. Obsahuje významné množství velmi kvalitní vody, takže se jedná o výrazně zavodňující nápoj, dále obsahuje také sacharidy v podobě tzv. „rychlých kalorií“, bílkoviny, hořké látky chmele, polyfenolické sloučeniny, oxid uhličitý, vitamíny a minerální látky.

Alkoholické nápoje (zkráceně nazývané alkohol) se vyznačují různě vysokým obsahem ethanolu. Jejich požití způsobuje v menších dávkách (v závislosti na metabolismu jedince) uvolnění a euforické stavy, ve větších dávkách útlum, nevolnost až otravu.

Jejich soustavným požíváním v nadměrné míře se může vyvinout (jak duševní tak i tělesné) onemocnění – alkoholismus. Naopak v přiměřené míře můžou některé alkoholické nápoje (např. víno) organismu prospět.

Přehled alkoholických nápojů

• pivo
  • spontánně kvašená piva
  • svrchně kvašená piva
  • spodně kvašená piva (ležáky)
  • s pivem míchané nápoje
• medovina
• víno
  • šumivé víno – sekt
    • šampaňské víno
  • červené víno
  • bílé víno
  • vinné míchané nápoje
  • ovocná vína
  • perlivá vína, sekty
  • burčák
  • saké
• lihoviny
  • destiláty
    • koňak, gin, rum, whisky, absint, vodka, slivovice, tequila, arak, pastis, rakije neboli raki
  • likéry
    • Becherovka, griotka, Metaxa
• koktejly – nápoje smíchané z několika různých alkoholických i nealkoholických nápojů